Jak udělat ze švýcaráku úplně jiný nůž.
Se švýcarskými zavíráky se dá zažít
hodně radosti. Kromě toho, že to jsou velmi kvalitní nástroje na práci,
poslouží také jako vhodná stavebnice
pro nůž podle našich představ. Nemusíme si při tom lámat hlavu jak vyrobit
jednotlivá želízka,
kde zakalíme atd. Všechno do sebe
přesně pasuje díky velmi precizní tovární výrobě.
Na tomto obrázku je úplně rozebraný Victorinox Scientist.
Po odloupnutí střenek (jsou pouze
nalisované) opatrně odvrtáme jednotlivé nýtky.
Nýtky jsou zalisované
v pouzdrech, která mají kuželové zahloubení. Snažíme se tato pouzdra
nepoškodit.
Výborně se hodí vrták o průměru
opatrně vyrazit trnem vhodného
průměru.
Pokud předěláváme nějaký starší nůž,
je v této fázi vhodné jednotlivá želízka vyčistit a případně přeleštit
škrábance.
Zkušební sestava nože
s vynechanou vrstvou nůžek.
Na čepech je vidět, že ubyla jedna
vrstva. Pokud jsou zachovalé a rovné, můžeme je použít znovu.
Pokud jsou nějak výrazně poškozené,
vyrobíme nové. Na malých Victorinoxech se vyskytují
čepy
o průměru 2.5mm na obou koncích a 2.25mm uprostřed.
Nejjednodušší by bylo takto
sestavený nůž opět snýtovat a doplnit vhodnými střenkami.
Tentokrát však půjdeme zajímavější
cestou. Vyrobíme si nové mezistěny i příložky a to z mosazného plechu.
Čtyři kousky plechu o tloušťce
Plechy slepíme do paketu pomocí
oboustranné lepicí pásky. Podle jedné příložky vyvrtáme otvory.
Dbáme na to, aby se plechy při
vrtání neposunuly. Nejdřív vyvrtáme jeden krajní otvor
o průměru
Nakonec vyvrtáme oba prostřední
otvory.
Celý paket obrousíme podle tvaru příložky.
Aby při broušení plechy „nedrnčely“,
můžeme je stáhnout i uprostřed šroubkem M2.
Paket rozebereme, očistíme lepidlo
z lepicí pásky a opět použijeme hliníkové mezistěny k dokončení tvaru
nových mosazných.
Vytvoříme paket, na jehož vnějších stranách
jsou hliníkové mezistěny a mezi nimi dva mosazné polotovary.
Vše stáhneme šroubky a
dopilujeme/vybrousíme tvar. Stejně postupujeme u vybrání pro vývrtku.
Kontrolní sestavení. Na tomto
obrázku jsou už vidět polotovary pro bolstry.
Čtyři kousky mosazné tyčoviny
příhodné tloušťky. Vyvrtáme otvory, navlékneme vždy dva a dva odpovídající bolstry na trn,
upneme do svěráku a opilujeme hranu,
která bude sousedit se střenkou. Dodržujeme kolmost hrany.
Takto dosáhneme toho, že bolstry budou na obou koncích shodné.
K pájení bolstru
požívám pájku „Stay-Brite“. Na internetu se dá sehnat
v sadě s tavidlem. Je to nízkotavitelná
stříbrná pájka,
která časem nezešedne a navíc není
křehká, takže spoj dobře drží. Je třeba zajistit, aby vnitřní hrany bolstrů byly rovnoběžné.
V tomto případě jsem opět
použil šroubek M2,5 Šroubek je dobré řádně utáhnout, aby mezi pájenými částmi
nebyla mezera.
Pájel jsem každou příložku zvlášť.
Lepší by bylo vzít kousek teflonové fólie a vložit ji mezi příložky
a obě příložky i s bostry stáhnout šroubky. Tak by se snadněji docílilo
perfektního slícování všech dílů
a zároveň zabránilo nechtěnému
spájení příložek přebytečnou pájkou. Je důležité dát si pozor,
která strana je levá a která pravá. Metoda,
kterou u jsem použil, byla trochu pokus – omyl. Pájel jsem na několikrát.
Ustřihneme kousek pájky, potřeme
pájené místo tavidlem (je to vodička, která dobře zateče mezi příložku a bolster).
Samozřejmostí je dobré očištění
pájených ploch jemným smirkovým papírem.
Pájené místo zahříváme
propanbutanovým hořákem, dokud pájka nezateče do spoje.
Bolstry obrousíme do tvaru podle příložek.
Zbytky pájky očistíme – oškrábeme
smirkem a v koutech odstraníme nějakou škrabkou nebo rydlem.
Do takto připravených příložek se
snažíme přesně zapasovat střenky. Na tomto noži byla použita fosilní kost.
Při této operaci nejvíc platí
„dvakrát měř, jednou řež“. Opatrně pilujeme délku střenek.
Dodržujeme rovnoběžnost a kolmost
obou konců. Pokud jsme spokojeni, přilepíme střenky mezi bolstry.
Používám nějaké lepší vteřinové lepidlo. Jedná se o cyanoakrylát
průmyslové kvality značky Universum.
Po vytvrzení spoje vyvrtáme Podle
předvrtaných otvorů v příložkách otvory ve střenkách pro prostřední dva
čepy
a můžeme celý nůž sestavit a
snýtovat. Na sestaveném noži dokončíme střenky – rádiusy,
vyleštění.
Druhá možnost je střenky kompletně
dokončit před snýtováním. Raději mám první způsob.
Snadněji tak kontroluji konečnou
souměrnost střenek.
Nýtování.
Otvory lehce zahloubím do táhlého
kuželu, aby po snýtování čepy nezajely do otvorů a střenky se neroztáhly.
Želízka by se pak v noži
viklala. Používám jemný diamantový nástroj a dremelku.
Toto zahloubení chce cit, aby otvor
nebyl oproti čepu příliš velký.
Nýtujeme také s citem, aby
střenky nepraskly a aby želízka měla hladký chod.
Hotový nůž. Mosazné čepy se dají
v bostrech dobře skrýt.
Stačí, když roznýtovaný čep otvor
v bolstru dobře vyplní a konečné přeleštění.