0 položek za 0 Kč

Aktuality

13.03.2017Nové čepele JK Knives a Casström!!!
Rozšířili jsme nabídku o nové čepele z dílny JK Knives a čepele Casström.…

09.09.2016DOPRAVA ZDARMA!!!
Vyřídili jsme objednávku s pořadovým číslem 20 000 !! … a jako poděkování všem našim zákazníkům jsme připravili malý dár…

Nej hodnocené
Doporučte nás

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých? » Doporučte nás!

Karel Kočí, ČR - Postup výroby střenek

Postup výroby nových střenek pro švýcarský nůž
 
Pro nové střenky byla vybrána pštrosí kost. Jiné materiály jsou samozřejmě také možné (dřevo, mikarta, pertinax, skelné nebo uhlíkové vlákno, kamenný kompozit), s některými materiály se pracuje obtížněji než s jinými.
 Výroba střenky zavíracího nože

Adept na nové střenky.
 

Část kosti, která bude použita. Je třeba najít na kosti plochou a dostatečně silnou část.
 

Staré střenky odloupneme tenkým nožem.
 

Můžeme je ještě potřebovat J
 

Kost připravena k rozříznutí.
 

 

 

 

 

A máme připraven výchozí materiál. Výroba střenky na nůž může začít.

 
Je třeba zbrousit vnější i vnitřní stranu budoucí střenky do roviny. Používám nástavec do vrtačky,
kterou mám upnutou vodorovně na stole. Kontroluji často pohledem rovnoběžnost obou stran 
a nebrousím moc tenkou střenku. Ubrat se dá vždycky.
 

Původní střenky použiji jako šablonu. Kreslím z vnější strany střenky.
 

Zbytek prohlubní na vnitřní straně střenky nevadí. Jen nesmí jít až ke hraně.
 

Zhruba obroušeno do požadovaného tvaru. Na vrchní straně jsou vidět skosení – nedobrousil jsem kost úplně do roviny, 
protože by byla potom moc tenká. Skosení se schovají při dalším tvarování načisto.
 

Ještě jedna kontrola. Ponechán nejméně 1 mm jako přídavek na další operace.
 

U zářezu na vývrtku si pomáhám úzkou pilkou na železo.
 

 

Nastupuje pilník. Plochý…
 

… a kulatý.
 

Tvar zhruba mám.
 

Na rovné ploše (nejlépe na tabulce skla) brousím vnitřní stranu do perfektní roviny. 
Zkouším střenku často přimáčknout na sklo a dívám se, jesti nehoupe jako kolíbka.
 

Perfektně rovná vnitřní strana střenek. Zrnitost šmirglu 40 nevadí, alespoň bude hrubší textura pro epoxid.
 

Teď brousím stejně vnější stranu střenek. Často kontroluji rovnoběžnost ploch měřením v různých bodech střenky. 
Výsledné střenky budou stejně silné, 3 – 3,2 mm.
 

Udělal jsem si šablonu na všechna ta zahloubení. Kreslím je na vnitřní stranu a tak musím dávat pozor, 
která je levá a která pravá. Na novou střenku s vybráním pro vývrtku kreslím podle staré bez vybrání a naopak.
 

Připraveno na „vrtání“.
 

Zahloubení dělám zubní frézkou. Střenky jsou moc tenké (3 mm) a určitě se nechci provrtat 
skrz a začít všechno dělat znovu. Proto nepoužívám běžnou vrtačku, ale Dremelku, která mi umožní jemnější práci.
 

Často přikládám střenku k noži a kontroluji, jestli je zahloubení dostatečné. Zároveň dávám pozor, 
aby nebylo moc hluboké. Ještě budu z druhé strany brousit.
 

Hotovo.
 

Konečně můžu nasadit polotovar střenky na nůž a nic mi nepřekáží. Obkreslím lihovým fixem.
 

Pořád ještě mám co obrušovat. To je dobře.
 

Zatím jen přesně dokončím jehlovými pilníky vybrání pro vývrtku, ostatní nebrousím.
 

 

Na kotouči trochu srovnám tvar, nechám asi 0,3 – 0,5 mm přídavek (zhruba tloušťka čáry).
 

Tady je vidět chyba – nakreslil jsem značky pro zahloubení na opačnou stranu střenky. 
Snažil jsem se to umýt acetonem, ale je to vpité do kosti. No, uvidíme.
Hlavně je ale vidět sražení hran asi 45°. Budu ještě brousit a proto i na hranách nechávám přídavek.
 

V tomto případě jsem kost nejdřív obarvil ve žluté lihové barvě na dřevo. Nechtěl jsem nikde svítivě bílou.
 

Druhá fáze barvení – hena na vlasy. Připravena podle návodu na obalu.
 

 

 

A výsledek – trochu tmavé a jednolité.
 

 

Při broušení jemnějšími a jemnějšími zrnitostmi dojde k zesvětlení barvy.
 

Lepíme… Příložky na noži zdrsním hrubým šmirglem. Vše odmastím acetonem.
 

Zaplním zahloubení a jinak nanesu jen tenkou vrstvu. Jen co nechají „zoubky“ na míchací lopatičce použitého epoxy. 
Používám pomalé epoxy – UHU Plus.
 

Střenky mají stále ten přídavek na broušení. Přesně slícuji vybrání pro vývrtku na střence a na příložce. 
Sepnu pérovými svorkami. Okamžitě je vytlačeno přebytečné lepidlo. Už zajištěné střenky očistím, 
jak jen to jde, papírovým ubrouskem, namočeným v acetonu. 
Dávám pozor, abych si při čištění nezanesl lepidlo mezi příložky a čepele.
 

Nechám všechno schnout v klidu tak 3 – 4 hodiny. Na zbytku lepidla v mističce pozoruji, 
jak lepidlo tuhne. Když už je lepidlo hodně málo viskózní, sundám svěrky a znovu čistím acetonem, 
ubrouskem a bambusovými párátky. Rozhýbávám jednotlivé čepelky, které se snad přilepily k příložkám. 
Proto používám pomalé epoxi. Chci mít dost času na případné čištění.
 

Zatím dobré… J
 

Konečně zaobluji hrany, zabrušuji je tak, aby byly zároveň s příložkami. 
Postupuji od hrubých šmirglů (100) k jemným (1200) a kontroluji, zda jsem odstranil všechny škrábance. 
Nevyhnu se poškrábání kovových částí nože, ale jak se posouvám k jemnějším zrnitostem, 
škrábance mizí. Někdy se musím vrátit k hrubší zrnitosti – to když jsem to předtím ošidil 
a škrábanec pak pod moc jemným šmirglem nezmizel. J
 

Nakonec nůž celý leštím na kotouči, upnutém do vrtačky. 
Na kost (a vlastně na všechno) používám světle modrou nemastnou lešticí pastu.
 

 

Nezapomenu na želízka.
 

A je hotovo. J
 

 
© Karel  Kočí

Postup výroby nových střenek pro švýcarský nůž

 

Pro nové střenky byla vybrána pštrosí kost. Jiné materiály jsou samozřejmě také možné (dřevo, mikarta, pertinax, skelné nebo uhlíkové vlákno, kamenný kompozit), s některými materiály se pracuje obtížněji než s jinými.

 Výroba střenky zavíracího nože

Adept na nové střenky.

 

Část kosti, která bude použita. Je třeba najít na kosti plochou a dostatečně silnou část.

 

Staré střenky odloupneme tenkým nožem.

 

Můžeme je ještě potřebovat J

 

Kost připravena k rozříznutí.

 

 

 

 

 

A máme připraven výchozí materiál. Výroba střenky na nůž může začít.

 

Je třeba zbrousit vnější i vnitřní stranu budoucí střenky do roviny. Používám nástavec do vrtačky,

kterou mám upnutou vodorovně na stole. Kontroluji často pohledem rovnoběžnost obou stran

a nebrousím moc tenkou střenku. Ubrat se dá vždycky.

 

Původní střenky použiji jako šablonu. Kreslím z vnější strany střenky.

 

Zbytek prohlubní na vnitřní straně střenky nevadí. Jen nesmí jít až ke hraně.

 

Zhruba obroušeno do požadovaného tvaru. Na vrchní straně jsou vidět skosení – nedobrousil jsem kost úplně do roviny,

protože by byla potom moc tenká. Skosení se schovají při dalším tvarování načisto.

 

Ještě jedna kontrola. Ponechán nejméně 1 mm jako přídavek na další operace.

 

U zářezu na vývrtku si pomáhám úzkou pilkou na železo.

 

 

Nastupuje pilník. Plochý…

 

… a kulatý.

 

Tvar zhruba mám.

 

Na rovné ploše (nejlépe na tabulce skla) brousím vnitřní stranu do perfektní roviny.

Zkouším střenku často přimáčknout na sklo a dívám se, jesti nehoupe jako kolíbka.

 

Perfektně rovná vnitřní strana střenek. Zrnitost šmirglu 40 nevadí, alespoň bude hrubší textura pro epoxid.

 

Teď brousím stejně vnější stranu střenek. Často kontroluji rovnoběžnost ploch měřením v různých bodech střenky.

Výsledné střenky budou stejně silné, 3 – 3,2 mm.

 

Udělal jsem si šablonu na všechna ta zahloubení. Kreslím je na vnitřní stranu a tak musím dávat pozor,

která je levá a která pravá. Na novou střenku s vybráním pro vývrtku kreslím podle staré bez vybrání a naopak.

 

Připraveno na „vrtání“.

 

Zahloubení dělám zubní frézkou. Střenky jsou moc tenké (3 mm) a určitě se nechci provrtat

skrz a začít všechno dělat znovu. Proto nepoužívám běžnou vrtačku, ale Dremelku, která mi umožní jemnější práci.

 

Často přikládám střenku k noži a kontroluji, jestli je zahloubení dostatečné. Zároveň dávám pozor,

aby nebylo moc hluboké. Ještě budu z druhé strany brousit.

 

Hotovo.

 

Konečně můžu nasadit polotovar střenky na nůž a nic mi nepřekáží. Obkreslím lihovým fixem.

 

Pořád ještě mám co obrušovat. To je dobře.

 

Zatím jen přesně dokončím jehlovými pilníky vybrání pro vývrtku, ostatní nebrousím.

 

 

Na kotouči trochu srovnám tvar, nechám asi 0,3 – 0,5 mm přídavek (zhruba tloušťka čáry).

 

Tady je vidět chyba – nakreslil jsem značky pro zahloubení na opačnou stranu střenky.

Snažil jsem se to umýt acetonem, ale je to vpité do kosti. No, uvidíme.

Hlavně je ale vidět sražení hran asi 45°. Budu ještě brousit a proto i na hranách nechávám přídavek.

 

V tomto případě jsem kost nejdřív obarvil ve žluté lihové barvě na dřevo. Nechtěl jsem nikde svítivě bílou.

 

Druhá fáze barvení – hena na vlasy. Připravena podle návodu na obalu.

 

 

 

A výsledek – trochu tmavé a jednolité.

 

 

Při broušení jemnějšími a jemnějšími zrnitostmi dojde k zesvětlení barvy.

 

Lepíme… Příložky na noži zdrsním hrubým šmirglem. Vše odmastím acetonem.

 

Zaplním zahloubení a jinak nanesu jen tenkou vrstvu. Jen co nechají „zoubky“ na míchací lopatičce použitého epoxy.

Používám pomalé epoxy – UHU Plus.

 

Střenky mají stále ten přídavek na broušení. Přesně slícuji vybrání pro vývrtku na střence a na příložce.

Sepnu pérovými svorkami. Okamžitě je vytlačeno přebytečné lepidlo. Už zajištěné střenky očistím,

jak jen to jde, papírovým ubrouskem, namočeným v acetonu.

Dávám pozor, abych si při čištění nezanesl lepidlo mezi příložky a čepele.

 

Nechám všechno schnout v klidu tak 3 – 4 hodiny. Na zbytku lepidla v mističce pozoruji,

jak lepidlo tuhne. Když už je lepidlo hodně málo viskózní, sundám svěrky a znovu čistím acetonem,

ubrouskem a bambusovými párátky. Rozhýbávám jednotlivé čepelky, které se snad přilepily k příložkám.

Proto používám pomalé epoxi. Chci mít dost času na případné čištění.

 

Zatím dobré… J

 

Konečně zaobluji hrany, zabrušuji je tak, aby byly zároveň s příložkami.

Postupuji od hrubých šmirglů (100) k jemným (1200) a kontroluji, zda jsem odstranil všechny škrábance.

Nevyhnu se poškrábání kovových částí nože, ale jak se posouvám k jemnějším zrnitostem,

škrábance mizí. Někdy se musím vrátit k hrubší zrnitosti – to když jsem to předtím ošidil

a škrábanec pak pod moc jemným šmirglem nezmizel. J

 

Nakonec nůž celý leštím na kotouči, upnutém do vrtačky.

Na kost (a vlastně na všechno) používám světle modrou nemastnou lešticí pastu.

 

 

Nezapomenu na želízka.

 

A je hotovo. J

 

 

© Karel Kočí

Provozovatel

Novinky e-mailem

Zadejte svůj e-mail a budete informováni o novinkách a výhodných akcích.
(opakováním zadáním novinky odhlásíte)

Veškeré údaje kromě e-mailu jsou nepovinné, pro přihlášení k odběru novinek stiskněte prosím tlačítko ODESLAT

E-mail
Zadaný e-mail:
Příjmení a jméno
Příjmení:Jméno:
Osobní údaje
Ulice:Město:
PSČ:Firma:

Partneři

© 2018 P.M.P. Company s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Aplikace pro Internetový obchod EasyShop® 3.9 © IT STUDIO s.r.o.

TOPlist