Co vlastně znamená, že dřevo stabilizujeme?
Prakticky ho zvěčníme. Bez ohledu na to, v jakém je před procesem stavu (suché, zchřadlé či napadené houbami). Za střídání velmi vysokého tlaku a podtlaku dochází k proniknutí speciální pryskyřice do celého objemu špalíku. Následnou polymerací dojde k stabilizování dřeva. Stabilizační pryskyřice se navíc může barvit speciálními pigmenty. Zpracované dřevo tak můžete ozvláštnit netradičním zbarvením. Takto zpracované dřevo s oblibou používají výrobci nožů, kulečníkových tág, šperkaři, výrobci exklusivních per a propisovacích tužek. Využívá se ale i na botky, střenky a pažbičky zbraní.
Co stabilizace udělá se dřevem?
- Zvýší se hmotnost stabilizovaného špalíku o 20 – 150 %, podle druhu a stavu dřeva (porézní dřevo jako javor spalted (napadený hnilobou) přijme daleko více pryskyřice než husté a tvrdé druhy dřev, jako je např. Eben).
- Dojde k zpevnění a zvýšení tvrdosti materiálu. Velmi výrazně se sníží možnost, že dřevo bude dále pracovat. Stane se taky více odolné proti vlhkosti a vodě.
- Nasákavost stabilizovaného dřeva je téměř nulová - do cca 2%. Nasákavost je závislá od druhu stabilizovaného dřeva a od toho kolik pryskyřice dřevo pojme.
- Dojde k uvolnění napětí ve dřevě a k minimalizaci nebezpečí, že by vlivem okolních podmínek mohlo dojít k jeho deformaci a sesychání.
Jaké dřevo se dá stabilizovat?
Nejlépe se stabilizují měkké dřeviny, popřípadě dřeva napadané hnilobou a houbami. A to proto, že pojmou velké množství pryskyřice. Některé druhy dřevin se však stabilizují velmi obtížně. Zejména ty dřeviny, které mají velký obsah pryskyřic či olejů - např. oliva a cocobolo nebo vysoce tvrdá dřeva. Tvrdší druhy dřeva mají velmi husté vlákna a tím i méně prostoru kam může stabilizační pryskyřice vniknout. Hustá vlákna pak slouží jako filtr, a při stabilizaci barevnou pryskyřicí se barva přes tyto vlákna přefiltruje. Do hloubky dřeva pak pronikne jen pryskyřice, takže nedojde k probarvení do hloubky tak jako u měkčích dřevin.
Co ke stabilizaci budete potřebovat?
Základem je speciální pryskyřice Jatapol epoxid s nízkou viskozitou. Tu si obarvíte pomocí barev Jatapol Dyes ve vámi preferovaném odstínu (momentálně můžete vybírat mezi hnědou, červenou, žlutou, černou a modrou barvou). Celý proces probíhá ve stabilizační vakuové komoře. Vše pořídíte v sekci: Stabilizace dřeva - stabilizační pryskyřice. V poslední fázi procesu budete také potřebovat alobal a troubu s přesně nastavitelnou teplotou.
Jak stabilizovat dřevo v domácích podmínkách
Stabilizace dřeva není věda, za pomoci výše uvedených ingrediencí to zvládnete i sami. Postup je následující:
- Suché dřevo nasákněte pryskyřicí - Dřevěný špalík nejdříve vysušte na méně jak 8 % vlhkosti. Poté jej umístěte do vakuové komory, zajistěte jej zarážkou a zcela ho ponořte do JATAPOL pryskyřice.
- Zbavte se vzduchu - Vyvakuujte vzduch z vakuové komory a nechte špalík v komoře tak dlouho, dokud z něj nepřestanou unikat vzduchové bublinky (cca 1hod. – ale záleží na druhu dřeva). Potom uvolněte vakuum a ponechte špalíky ponořené v pryskyřici ještě min. 30 minut. Během této doby pronikne pryskyřice do špalíku. Tento postup můžete několikráte
opakovat.
- Dopečte v troubě - Jakmile je špalík dostatečně prosycen pryskyřicí, zabalte jej pečlivě do alobalu a vložte na cca 2 hodiny do trouby předehřáté na 90°C. Pozor! Tuto teplotu je opravdu nutné dodržet. Po uplynutí dvou hodin máte hotovo a můžete se vrhnout na opracování.
Doporučení k opracování stabilizovaného dřeva
Opracování stabilizovaného dřeva se řídí stejnými pravidly jako opracování nestabilizovaného dřeva, jen je potřeba počítat s tím, že je dřevo nasyceno tvrdou pryskyřicí. K otupení nástrojů tak dochází o něco dříve než u běžného materiálu. Při opracování se uvolňuje jemný prach – doporučujeme tedy používat při práci respirátor. Při broušení nepoužívejte vysoké rychlosti brusného pásu. Při teplotách vyšších jako 150 °C dochází k tavení pryskyřice a tím může dojít k rychlejšímu zanesení brusného pásu. Vysokého lesku povrchu stabilizovaného dřeva dosáhnete postupným přebroušením od nejhrubšího brusného papíru až po papír se zrnitostí 400 až 600 a následným přeleštěním brusnou pastou a bavlněným kotoučem či látkou.
Vydělejte si prodejem dřevin
Vykupujeme nádory břízy, javoru, olše, topolů a ostatních listnatých dřevin. Dále dřevo napadené houbami a hnilobou, které má zvláštní kresbu. Podmínkou je, že musí být kompaktní a nesmí se rozpadat. Vykupujeme i celé kmeny napadené nádory (viz foto níže).
Cena za vykupované nádory je v rozmezí 20 - 60,- Kč/kg dle hmotnosti a kvality dřeva. Neváhejte psát na petira@pmpcompany.cz, nebo volat na +420 608 123 414.