Josef Noak
VÝROBA RYBÁŘSKÉHO FILETOVACÍHO NOŽE
Pustil jsem se do návodu jak vyrobit filetovací nůž pro rybáře. Nůž byl dárek pro kamaráda. Původně jsem chtěl pouze zdokumentovat výrobu nože a z fotek udělat jednoduchý „rodný list“. Proto je fotodokumentace stručná. Občas zvítězila kompozice obrázku nad návodností. Snažil jsem se to dohnat popisem. Kde chybí obrázky, tak odkazuji na jiný, dobrý návod.
Jak se mi vše podařilo, posuďte sami…
Mým záměrem bylo vyrobit dárek pro rybáře – filetovací nůž. Volba padla na nerezovou čepel Perch Fillet od Lauri. Na noži chci co nejvíce přírodních materiálů. Proto na střenku vybírám Zebrawood a plátek ořechu Tagua. Nezbytností je černý fíbr a plech alpaka, tloušťky 0,8 milimetru, na výrobu podložek. Čtyřmilimetrový plech alpaka jsem použil na záštitu.
Jako první jsem řešil záštitu. Filetovací čepel je tenká 1,2 milimetru. Nehodí se proto použít žádnou z hotových záštit. Záštitu jsem si vyrobil. Požadovanou rozteč štěrbiny jsem předvrtal slabým vrtákem o průměru 0,5 milimetru. Pro vybroušení štěrbiny jsem použil hnědý dělicí kotouč z příslušenství brusky Dreml. Vybral jsem starší kotouč s menším průměrem, abych při broušení štěrbinu nerozšířil. Přední stranu záštity jsem ozdobil tepáním. K tepání jsem použil špičaté kladivo.
Dřevo na střenku jsem nařezal na potřebnou délku. Nahrubo obrousil záštitu. Z alpaky a ořechu Tagua jsem vyřezal podložky. Na vystřižení podložek z fíbru stačí silnější nůžky. Otvory pro provlečení trnu čepele jsou u plechu předvrtány a vybroušeny dělícím kotoučem Dreml. Do fíbru jsou otvory vysekány úzkým dlátem. Do trnu čepele jsem navíc vybrousil zářezy. Do zářezů namotám, jedním závitem, ocelový drát. Závit drátu se později zaplní lepidlem a zabrání nechtěnému vytažení čepele ze střenky. Před finálním lepením přebrousím všechny ostřiny na podložkách. Přebrousím i papírové podložky, abych dosáhl ideální dosednutí dílů.
Po delším zvažování jsem ještě objednal plastovou vložku pro budoucí pouzdro nože. Vložka se vkládá dovnitř pouzdra a zpevní konstrukci pouzdra. Čepel pruží a dlouhé kožené pouzdro by bez plastové vložky postrádalo tuhost.
Díly před slepením odmastím lihem. Jednotlivé díly navlékám na trn čepele. Lepidlo nanáším ve slabé vrstvě, postupně, na jednotlivé plochy dílů. Lepidlem zaplním i dutinu uvnitř střenky.
Lepím lepidlem UHU Plus 300. Lepidlo „zapékám“ v elektrické troubě po dobu 5 minut při 180 stupních Celsia. Než lepidlo zatuhne, je neuvěřitelně tekuté! Počítejte s tím a něčím nůž podložte. Pečicí papír ochráníte troubu dostatečně. Na obrázku je vidět již zkompletovaný a stažený nůž, připravený k vložení do trouby.
Ze slepeného a vychladlého nože lze na hrubo odstranil lepidlo. Zkontrolovat usazení podložek a srovnat hrany. Během lepení se mohou jednotlivé díly posunout. Proto je čas znovu zkontrolovat, zda vybrousíte požadovaný tvar střenky. Je poslední čas na případné tvarové korekce.
A potom už jen brousit a brousit… Pro zjednodušení používám ruční pásovou brusku, kterou lze otočit a připevnit na stůl. Vznikne tak vodorovná plocha, na které shora brousím. Výhodou je rovina broušení a odhadnutelnost broušení. Pro broušení používám brusný pás o hrubosti 80 a 100. Pro finální broušení používám brusný papír na dřevo, či plasty o hrubosti 200 a 400. Zde už brousím ručně. Z brusných papírů stříhám 1-2 cm široké pásky. Čepel nože obalím proti poškození, upnu do svěráku a brousím střenku.
Střenka bude namáhána vodou a vlhkostí. Proto ji musím důkladně naimpregnovat. Impregnuji v horkém lněném oleji. Nádobu s olejem zahřívám ve vodní lázni na plynovém sporáku v kuchyni. Rukojeť napouštím tak dlouho, jak dlouho vydrží manželčina trpělivost. V tomto případě cca 3 hodiny.
Po impregnaci a zaschnutí oleje přeleštím střenku. U leštění se zastavím. V případech, kdy leštím společně dřevo a kov jsem opatrný. Vyhýbám se tomu, aby kotouč s částicemi kovu, nezašpinil dřevo. Snažím se leštit buď dřevo, nebo kov. Limitující je síla kotouče a čistota kotouče. Používám flanelový kotouč a pastu Pragochema pro jemné, konečné leštění.
VÝROBA KOŽENÉHO POUZDRA
Rukojeť je naimpregnovaná a nůž přeleštěný. Nyní mohu vyrobit pouzdro. Nejdříve zkrátím vložku z plastu na potřebnou délku. Nad plamenem mírně roztáhnu vstup do vložky. Hrubý tvar pro kožené pouzdro získám přehnutím papíru přes rovnou hranu nože. Přehnutý papír obstřihnu. Při přenášení tvaru na kůži (prodej sedlářské kůže zajistil jatagan) vyrovnám přechody a přidám rezervu cca jeden centimetr pro napínání a šití kůže. Směrem nahoru rezervu mírně přidávám.
Střenku nože zabalím do potravinářské fólie. Bude tak chráněna před vlhkostí. Kůži namočím na 10 minut do vlažné vody. Po vyjmutí přebytečnou vodu osuším hadrem. Kůži mírným tahem napínám přes rovnou hranu nože a fixuji vším, co mám po ruce. Do pouzdra, za zadní stranu střenky, přidávám proužek kůže. Důvodem je, že zde bude kožené poutko. Pokud proužek kůže nepřidám, tak se mi sem budoucí poutko nevejde. Po vyschnutí se kůže stáhne a místo nebude.
Po proschnutí kůže udělám drážku po celé délce šití. Šev bude v drážce zapuštěn a chráněn před prodřením. Naznačím si rozteč šití. Ke značení rozteče používám krejčovské rádlo. Rozteč je cca 4 milimetry. Otvory pro šití budu dělat v proschlé kůži. Pouzdro už má požadovaný tvar. Abych tvar neponičil, tak otvory vyvrtám malou elektrickou vrtačkou. Při práci se šídlem bych nebyl ke tvaru tak šetrný. Na zadní straně udělám ve dvou řadách trojici 4,5 mm otvorů pro upevnění budoucího poutka. Na obrázku je patrný otisk proužku kůže, který budoucímu poutku udělal místo. Samotné upevnění poutka jsem nezdokumentoval. Odkážu Vás však na návod, kde připevnění poutka naleznete: https://www.jatagan.eu/_soubory/tutorials/koci2.htm. Z dobrého návodu od pana Karla Kočího rád čerpám informace a nápady. Postup pak různě modifikuji podle tvaru pouzdra.
Šití provádím klasickým sedlářským způsobem. Navlečení jehly a tvar stehu najdete také v již zmíněném návodu: https://www.jatagan.eu/_soubory/tutorials/koci2.htm. Po šití ořízu přebytečnou kůži a řez začistím.
Pouzdro k noži budu mořit na tmavě-hnědo. Proto šiji hnědou voskovanou nití. Mám zkušenost, že světlá voskovaná nit se neobarví vždy ideálně.
Pro barvení pouzdra používám lihové barvy na kůži a semiš, které mají domašťovací účinek. Barvím minimálně 3-4 krát. (Mám vyzkoušeno, že lze použít i lihové mořidlo na dřevo. Výhoda mořidla na dřevo je v širší paletě odstínů.) K nanášení barvy používám štětec s jemným chlupem a rovným okrajem – psáček. Práce se štětcem se mi osvědčila více, než použití vestavěného ručního rozprašovače. Kůže nechytá barvu na všech místech stejně. Korekce provádím, po zaschnutí předchozího barvení, menším štětcem.
Kůži chráním směsí karnaubského vosku, včelího vosku a terpentýnu. Směs míchám v poměru 1:2:6. Směs rozpouštím v teplé vodní lázni. Po rozmíchání doporučuji nalít do mělké krabičky. Po ztuhnutí lze používat stejně, jako krém na boty - nanést hadrem a vyleštit kartáčem.
Nůž nabrousím a dárek pro rybáře je hotov.
