1. Jste kovářem na plný úvazek? Jestli ne, kdo je Martin Dušátko ve svém občanském životě?
Nejsem kovářem na plný úvazek,mám to jako druhou práci. Zabývám se především výrobou chladných zbraní,restaurováním historických zbraní i zbrojí a na to navazujícími koženými pásy, závěsníky i pochvami.
2. Jak jste se dostal ke kovařině a výrobě nožů? Kde jste se naučil svému řemeslu?
Ke kovařině a navazujícím oborům jsem se dostal jako člen skupiny historického šermu Burdýři,byla nouze o repliky zbraní vhodných k šermu a tak cestou studia tehdy dostupných podkladů ,návštěvami všech možných výstav a mnoha omylů jsem se dopracoval k současnému stavu znalostí. Původně jsem se vyučil jako strojní zámečník.
3. S jakým materiálem nejraději pracujete a proč?
Většinou pracuji s pružinovými ocelemi při výrobě kovaných replik,při restaurování pracuji s původním materiálem.
4. Která část procesu výroby nože vás nejvíce baví?
U zakázky mě zajímá vždy vše, jednání se zákazníky a upřesnění jejich požadavků,studium podkladů u nové práce,samotná výroba ,fotografické zpracování postupů i předání finální zakázky.
5. Co vás naopak štve?
Nejvíc mě štve,když práce nejde podle předpokladu.
6. Jaké zbraně nejraději vyrábíte (nestyďte se přiznat, že nože to nejsou)?
Jak jsem již psal,nezabývám se primárně výrobou nožů,v tomto směru jsou jistě lepší odborníci,ale osobně preferuji pevnou čepel,i když vyklápěcí stranová čepel s palcovou pojistkou je vhodnější ke skrytému nošení.
7. Vyrábíte raději zbraně pro běžné použití, nebo do vitríny?
Většinou se jedná o zbraně k použití,originály si sběratelé samozřejmě umistují do svých sbírek.
8. Existuje někdo, kdo je pro Vás v tuzemsku nebo v zahraničí vzorem? Opravdový mistr svého řemesla?
Vzory pro mne jsou jednoznačne v čerpání z historie.
9. Na který svůj výtvor jste nejvíc pyšný?
Někdy se stane,že určitá zbraň sedne do ruky, má přesné rozložení proporcí a to se s ní potom opravdu nerad loučím.
Kdybyste měl začínajícím kovářům či nožířům vzkázat 1 radu, jaká by to byla?
Jestli mohu někomu radit,tak nepropadat skepsi,když se nedaří.